Zpožděný metabolismus
Řada žen má o den zpožděný metabolismus, aniž si to uvědomuje. A to působí řadu obtíží.
Jde o to, že očekávanou změnu neucítíte a na váze neuvidíte hned druhý den, ale až den třetí. A to je velký problém, protože velký mozek (vy) si již není schopen uvědomit a dát si do souvislostí. Uvádí ho to ve zmatek a nejedná racionálně. Je to přesně ta chvíle, kdy hypothalamus našeptá – „Ty se tady snažíš a jíš správně a k ničemu to nevede!“. Pokud tomuto klamu podlehnete, tak už jste na lopatkách a už se vezete!
Nenechte se tím odvést od rozhodnutí zhubnout a zkontrolujte si vždy, zda máte jídelníček dle pokynů pár dní po sobě správně a posuzujte vždy změnu až ob den. Pokud je tedy snížení až třetí den, tak se vám toto potvrzuje a proto všechna opatření s vodou dělejte nejen druhý, ale i třetí den.
Samozřejmě - pokud si nejste jistí, kontaktujte vždy terapeutku, pomůže Vám napravit situaci a zase budete plynule pokračovat.
Zdraví a kila dolů přeje
Lenka Náměstková, DiS.
Reakce od klientky
Dobrý den paní Náměstková,
> když jsem si včera na Facebooku přečetla Váš příspěvek o zpomaleném metabolismu, řekla jsem si, že jste mě předběhla. Když jsem k Vám minulý týden dorazila po pěti týdnech na kontrolu vyzbrojena poctivě zaznamenávanými jídelníčky, stěžovala jsem si, že dřu jako Sysifos a ta potvora hypothalamus si s mými kilogramy hraje jako kočka s myší. Vy jste koukla na jídelníčky ( na pár opravdu drobných nedostatků byly v pořádku) a pronesla jste: “ vy máte zpomalený metabolismus a to se pak ten organismus chová trochu jinak. Ale napište o tom, aby ostatní věděli, že se to děje a že se s tím dá pracovat”. A já se k tomu opravdu chystala, jen jsem měla pořád hroznou práci přesvědčit tu potvoru, aby po týdnu!!! konečně pustila alespoň deko!
Tak teď všem ostatním spolubojovníkům s nadbytečnými kilogramy potvrzuji, že to opravdu jde. Trochu pomaleji, občas je to nahoru-dolů, ale jde to!! Jsem toho důkazem, i přes hormonální změny které jsou v mém věku běžné a i přes ten zpomalený metabolismus mám dole 5 kg a jsem rozhodnuta bojovat dál. Musím podotknout ještě jednu věc týkající se pohybu. Jsem v situaci, kdy si nemůžu dovolit manželovi říct, že na to kolo nepojedu, protože hubnu😁To by si poťukal na čelo a poslal by mě nejspíš k psychiatrovi. ( Ale abych mu nekřivdila-už ho pomalu zpracovávám a on postupně mé “úlety” začíná akceptovat). Tak na to kolo jedu. A tomu malýmu parchantovi je úplně jedno, že jedu po rovině okolo Třeboně, on mi tam po prodlouženém víkendu hodí 500g navrch, takže mé týdenní snažení je vniveč!!! Když k tomu připočtu ten můj zpomalený metabolismus tak jsem na začátku příběhu a jako v začarovaném kruhu.
Jenže JÁ TO NEVZDÁVÁM!!!!! Neposlouchám našeptavače že to nemá cenu a bojuju dál i s Vaší velkou podporou.
Moc děkuju a za měsíc o pár kilo lehčí se těším naviděnou Ivana
